Historie SK Březnice 1918
Historie březnického fotbalu se datuje od roku 1917, kdy parta nadšenců měla velký zájem založit ve městě nové sportovní odvětví, o jehož oblibě doléhaly do Březnice zprávy-kopanou. Začátky byly pro hrstku nadšenců velmi těžké. Nebyla plocha, kde by se dalo zřídit hřiště, nebylo ani to nejnutnější, bez čehož si kopanou nedovedeme představit, míč a kopačky. Byla jen velká vůle a ta musela zvítězit.
První provizorní „hřišťátko“(ovšem jen neregulérní, pro trénink) získali fotbalisté na Ovčíně. Hráli také v prostoru U stodol. Tam se hrála první kopaná v Březnici. První míč obstaral do Březnice z Vídně strýc jednoho z nejlepších hráčů, záložníka Ladislava Peška. Míč byl potažen gumou a zhotoven z dobytčího měchýře. Často potom museli fotbalisté na městských jatkách žadonit o nový materiál…Trenýrky a trička si každý přinesl, ovšem kopačky měli jen někteří.
A hledal se první soupeř. V okolí nebyl žádný. Našli jej až v Písku. Ještě v roce 1917 byl sehrán zápas s ČAFK Písek. Pak se muselo jezdit až do Prahy (např. s AFK Vršovice). Na začátečníky byly výkony až překvapivě dobré.
První sportovní klub vzniká v Březnici roku 1918 ze Studentského sportovního teamu, který byl odborem spolku “Prácheň“. Nesl název SK Březnice. Po jeho založení postupně docházelo k přílivu členstva a většímu výběru hráčů. Oddíl si získával dobré jméno. V roce 1919 byl zařazen do Jihočeské župy mezi mužstva Tábora, Třeboně, Budějovic, Písku, Strakonic a Sušice.
Skutečně vyhovující hřiště vzniklo v Březnici po značných tahanicích s „mocnými“ až v roce 1923. Pozemek za nádražím byl úsilím nadšenců odvodněn a oplocen, postaveno veškeré zařízení, celkovým nákladem 14.580 Kč. Hřiště bylo slavnostně otevřeno zápasem se Slavojem Písek 2. září 1923 (do té doby se i „mistráky“ hrály v Dobré Vodě). Roku 1924 vítězí již Březnice ve velkém turnaji, jehož se zúčastnila družstva SK a Horymír Příbram, Dobříš a další z okolí. Vítězná byla i většina mistrovských zápasů v tomto roce. Neshody v župách a další nesnáze přivedly ke konci dvacátých let mužstvo na pokraj krize, kdy se uvažovalo i o rozpuštění. Ale zdravý názor zvítězil.
Ve třicátých letech dochází k novému rozmachu kopané v Březnici, v roce 1933 se hrají dva zápasy s II. mužstvem Viktorie Žižkov. Výsledky 2:7 a 0:11 Roku 1935 sem zajíždí i mistr ligy SK Slavia Praha se všemi internacionály (výsledek 1:19 pro Slavii), její vystoupení bylo velikou vzpruhou pro březnické fotbalisty. V letech 1939-1945 byla kopaná jediným sportem v Březnici. Proto soustřeďovala zájem široké veřejnosti. Sehrány byly i dva zápasy s XI. Říšské branné moci s výsledky 3:4 a 3:3. Každoročně byl v srpnu pořádán tradiční turnaj okolních rivalů, v Březnici hráli i amatérští mistři Avia,Union a Rapid z Prahy. Jedním z největších úspěchů bylo vítězství nad divizním Českým Lvem Beroun 4:3. Po II. světové válce hraje březnické fotbalové mužstvo převážně I. třídu. Ovšem výměna generací se i tady výrazně projevila.
15.8.1954 je po dlouhém úsilí konečně otevřen moderní stadion. 1. mužstvo v sestavě s legendárním Antonínem Pučem, donedávna nejlepším střelcem naší reprezentace hrálo v Plzeňské župě, která v té době měla dvě skupiny B třídy. Sever a Jih. Severní byla pro Březnici náročnější, hrály zde Manětín, Stříbro, Tachov, Horní Bříza, Radnice a další z okolí Plzně. Přijatelnější byla Jižní skupina, kam patřila Blatná, Blovice, Horažďovice, Nepomuk, Sušice a dokonce i Klatovy. Ke všem zápasům se jezdilo nákladním autem Sublimy, která měla patronaci nad sportem v Březnici. Všechno sportovní dění šlo přes DSO (Dělnická Sportovní Organizace) Tatran, proto se i fotbalový klub jmenoval DSO Tatran Březnice.
V šedesátých letech stojí za zmínku postup mužstva během tří let ze III. do I.B třídy, kde mezi předními celky kraje obsadilo v sezóně 1963-64 krásné 3.místo.
Počátkem sedmdesátých let se první mužstvo kopané tehdejší TJ Březnice usadilo převážně v I.B třídě, ale opět byly i ročníky, kde se zejména kvůli tehdejším reorganizacím soutěží propadlo i do okresního přeboru. V té době se ale v oddíle začalo systematicky pracovat s mládeží, což zákonitě muselo přinést své ovoce. Oddíl kopané měl tehdy v soutěžích přihlášeno sedm mužstev. Družstvo žáků bylo v tomto období účastníkem krajského přeboru a probojovalo se do celostátního finále turnaje o Míč Ivo Viktora, které se hrálo na ostravských Bazalech v roce 1979. Ani první družstvo dorostu nezůstalo pozadu a postoupilo v sezoně 1976-1977 do krajského přeboru. V těchto letech si oddíl kopané svépomocí vybudoval druhou hrací plochu v jámě bývalé cihelny se škvárovým povrchem, ke zkvalitnění zimní přípravy. Tehdejší boom březnického fotbalu pokračoval a citlivým složením zkušených hráčů a mladých nadějí z dorostu byl vybudován tým, jenž v sezoně 1978-1979 postoupil do středočeské I.A třídy. V těchto ročnících rovněž třikrát po sobě zvítězil v turnaji o křišťálový pohár města Dub u Prachatic a stal se jeho celkovým vítězem.
B mužstva našich prvních týmů tehdy hrála povětšinou okresní přebor a úroveň fotbalu byla v našem městě na solidní úrovni.
Jenomže vlnovka úspěchů a neúspěchů ve sportu, tedy i v kopané je neúprosná a tak došlo s výměnou generací hráčů i činovníků k opětovnému sestupu a ztrátě výkonnosti a až na výjimky k celkovému propadu všech týmů na okresní úroveň a bohužel s příchodem demokracie po sametové revoluci téměř k úplné stagnaci. V oddílu už působila pouze tři družstva, která se neustále potýkala s nedostatkem hráčů i funkcionářů, jakož i finančních prostředků a fotbalový oddíl-zejména družstvo dorostu i dospělých byl na pokraji odhlášení ze soutěží a pouze pár nadšenců zejména z řad hráčů držela celou činnost klubu ještě nad vodou.
Zpracoval Radomil Kočovský